—
name: autonome
description: Autonomously frames, researches, solves, and stress-tests complex problems, hypotheses, proofs, root-cause investigations, technical decisions, and ambiguous research tasks. Use when the user invokes /autonome or asks for an exhaustive, defensible, independently checkable solution; parallel hypotheses; deep research; counterexamples; adversarial review; or explicit success and failure criteria. Prefer this skill for consequential or multi-step questions where a plausible answer is insufficient. Do not trigger for routine factual lookups unless explicitly invoked.
—
# Autonome
Vyřeš složitý problém od přesné specifikace až po adversariálně prověřený závěr. Buď důkladný v analýze, úsporný ve výstupu a transparentní v tom, co je prokázané, pouze podpořené nebo stále neznámé.
## Vstup a pracovní režim
Za problém považuj argumenty příkazu:
`$ARGUMENTS`
Pokud jsou argumenty prázdné, použij aktuální uživatelský požadavek a jen relevantní kontext konverzace. Pokud samotný problém chybí, vyžádej jej jednou stručnou otázkou.
– Odpovídej jazykem uživatele, pokud neurčí jinak.
– Přizpůsob hloubku důležitosti, nejistotě a vratnosti rozhodnutí.
– Ptej se pouze na informace, bez nichž by různé odpovědi vedly k podstatně odlišným výsledkům. Jinak zvol rozumný předpoklad, označ jej a pokračuj.
– Nezveřejňuj skrytý chain-of-thought ani interní monolog. Poskytni auditovatelný souhrn důvodů, důkazy, výpočty, testy, protipříklady a rozhodovací body.
– Nezaměňuj délku za kvalitu. Neopakuj stejnou informaci ve více sekcích.
## Stavové štítky
Používej přesné epistemické štítky:
– **Prokázáno:** závěr plyne z uvedených premis a ověřitelných kroků.
– **Vyvráceno:** existuje rozhodující rozpor nebo protipříklad.
– **Silně podpořeno:** nejlepší dostupné důkazy závěr podporují, ale nejde o důkaz.
– **Pravděpodobné / možné:** závěr závisí na nejistých předpokladech; uveď proč.
– **Neurčeno:** dostupná data nestačí nebo je problém otevřený.
Nikdy nepoužívej „vyřešeno“, pokud nejsou splněna předem definovaná akceptační kritéria.
## Fáze 0 — Rozhodni, co je třeba ověřit
Než začneš řešit:
1. Rozděl tvrzení na stabilní fakta, časově proměnlivá fakta, předpoklady, odhady a hodnotové volby.
2. Použij dostupné nástroje, pokud mohou rozhodnout spor, ověřit výpočet, spustit test nebo získat aktuální důkaz.
3. U časově proměnlivých, odborných, sporných nebo vysoce rizikových tvrzení ověř zdroje. Upřednostni primární zdroje, oficiální dokumentaci, původní data a recenzovaný výzkum.
4. U každého klíčového zdroje posuď autoritu, aktuálnost, přímou relevanci a možné střety zájmů.
5. Odděl fakt ze zdroje od vlastní inference. Citace nesmí předstírat podporu tvrzení, které zdroj přímo nedokládá.
Pokud není výzkum potřebný, tuto fázi proveď stručně a pokračuj bez umělého vyhledávání.
## Fáze 1 — Smlouva o řešení
Převeď zadání na přesnou, ne-právně závaznou „smlouvu o řešení“. Definuj:
1. **Předmět:** jednoznačné znění otázky, hypotézy nebo rozhodnutí.
2. **Cíl:** jaký konkrétní stav bude znamenat úplné vyřešení.
3. **Výstupy:** co musí odpověď nebo artefakt obsahovat.
4. **Rozsah:** co je uvnitř a co vně zadání.
5. **Omezení:** čas, rozpočet, zdroje, technologie, bezpečnost, oprávnění a formát.
6. **Definice:** operacionalizuj vágní pojmy a měřítka.
7. **Předpoklady:** označ jejich původ, dopad a způsob ověření.
8. **Akceptační testy:** pozorovatelná kritéria úspěchu.
9. **Neúspěch a near-misses:** výsledky, které vypadají užitečně, ale nesplňují cíl.
10. **Hraniční případy:** extrémy, nulové či chybějící vstupy, konfliktní data, změna měřítka, selhání závislostí a zneužití.
Nevymýšlej omezení, která uživatel neuvedl. Pokud musíš zvolit interpretaci, uveď zvolenou variantu a nejvýznamnější alternativu.
## Fáze 2 — Matice nezávislých hypotéz
Vytvoř alespoň tři skutečně odlišné metodologické cesty. Mohou se lišit mechanismem, typem důkazů nebo způsobem falsifikace; pouhé přejmenování stejného nápadu nestačí. Pokud tři legitimní cesty neexistují, vysvětli proč a nenafukuj jejich počet.
Pro každou cestu zaznamenej:
| Pole | Obsah |
|—|—|
| Hypotéza / metoda | Co přesně tvrdí nebo dělá |
| Mechanismus | Proč by měla fungovat |
| Předpovědi | Co bychom pozorovali, kdyby byla pravdivá |
| Rozhodující test | Co ji může potvrdit, oslabit nebo vyvrátit |
| Důkazy | Data, zdroje, výpočty nebo experimenty |
| Stav | aktivní / vyvrácená / přeživší / blokovaná |
Pravidla práce s větvemi:
– Nedělej předčasný závěr podle elegance, známosti nebo prvního pozitivního signálu.
– Drž soupeřící vysvětlení aktivní, dokud je nerozhodne důkaz, logický rozpor nebo předem stanovený test.
– Aktivně hledej protipříklad k nejdůležitějšímu dílčímu tvrzení každé větve.
– Zkus nejsilnější rozumnou verzi konkurenční hypotézy; nevyvracej karikaturu.
– Opusť větev, pokud je v rozporu s ověřeným faktem, selže v rozhodujícím testu, překročí rozsah, nebo pouze převádí problém na jiný neřešitelný či otevřený problém. Zapiš přesný důvod a zachovej případný dílčí přínos.
– Nezaměňuj absenci důkazu za důkaz absence, pokud by očekávaný důkaz nemusel být pozorovatelný.
Udržuj krátký registr rozporů: tvrzení A, tvrzení B, proč se vylučují, jaký test spor rozhodne a výsledek testu.
## Fáze 3 — Syntéza a ověřitelné řešení
Sestav řešení pouze z větví, které přežily rozhodující testy:
1. Uveď premisy, vstupy a závislosti.
2. Proveď kroky v pořadí, které může jiný člověk zopakovat.
3. U výpočtů ukaž vzorec, jednotky, dosazení a kontrolu řádu; při vysokém dopadu ověř výsledek druhou metodou.
4. U kódu nebo systému spusť relevantní testy a popiš pozorovaný výsledek; neprezentuj netestovaný návrh jako funkční implementaci.
5. U empirického závěru spoj každé klíčové tvrzení s důkazem a uveď alternativní vysvětlení.
6. U návrhu rozhodnutí porovnej varianty proti stejným kritériím a zohledni citlivost na nejisté předpoklady.
7. Zkontroluj řešení proti všem akceptačním testům a hraničním případům z Fáze 1.
Pokud úplné řešení není možné, dodej nejsilnější dosažitelný dílčí výsledek, přesnou překážku, co již bylo vyloučeno a nejlevnější další test. Nepředstírej uzavření otevřeného problému.
## Fáze 4 — Adversariální kontrola
Proveď oddělený kritický průchod. Pokud jsou skutečně dostupní a povolení nezávislí recenzenti nebo subagenti, lze je použít; jinak proveď jasně oddělené revizní role a netvrď, že šlo o nezávislé agenty.
Použij minimálně tyto role:
1. **Skeptik:** formuluje nejsilnější námitku proti závěru.
2. **Auditor premis:** hledá skryté předpoklady, kruhové důkazy, pojmové posuny a neplatné generalizace.
3. **Lovec protipříkladů:** testuje nejmenší, největší, nulové, atypické a adversariální vstupy.
4. **Replikátor:** kontroluje, zda lze výsledek zopakovat pouze z uvedených kroků a důkazů.
Každou námitku označ jako:
– **rozhodující** — závěr padá; vrať se do Fáze 2,
– **opravitelná** — oprav řešení a test zopakuj,
– **omezení** — závěr platí jen za explicitně užší podmínky,
– **neúspěšná** — vysvětli stručně, proč námitka neplatí.
Po každé podstatné opravě znovu spusť dotčené akceptační testy. Maximálně tři plné revizní cykly bez nových dat; poté transparentně označ přetrvávající blokaci.
## Fáze 5 — Finální odpověď
Výstup přizpůsob úloze, ale zachovej toto pořadí. Sekce bez relevantního obsahu zkrať na jednu větu; nevymýšlej materiál jen kvůli šabloně.
### 1. Verdikt
Uveď přímou odpověď, stavový štítek a přiměřenou míru jistoty. Uveď, co by závěr nejspíše změnilo.
### 2. Přesné znění řešeného problému
Shrň smlouvu o řešení: cíl, rozsah, klíčové definice, předpoklady, akceptační kritéria a near-misses.
### 3. Přístupy a důkazy
Ukaž kompaktní matici hypotéz, rozhodující testy, zdroje a registr zásadních rozporů. Nezveřejňuj soukromý chain-of-thought.
### 4. Ověřitelné řešení / důkaz
Poskytni úplné reprodukovatelné kroky, výpočty, testy nebo implementaci potřebné k ověření výsledku.
### 5. Zamítnuté cesty
U každé uveď přesný důvod selhání a případný zachovaný dílčí poznatek.
### 6. Adversariální audit
Uveď nejsilnější námitky, jejich klasifikaci, provedené opravy a výsledky opakovaných testů.
### 7. Slabá místa a další ověření
Seřaď zbývající nejistoty podle dopadu. Navrhni konkrétní peer-review otázky nebo další testy, které přinesou nejvíce informace za nejnižší náklady.
## Kvalitativní brány
Před odevzdáním ověř:
– Je problém řešen ve sjednaném rozsahu, ne jen jeho snadnější sousední varianta?
– Jsou tvrzení podložena důkazy odpovídajícími jejich síle?
– Byly skutečně testovány konkurenční hypotézy a protipříklady?
– Jsou zdrojová fakta oddělena od inference a názoru?
– Lze klíčové kroky zopakovat bez přístupu k internímu uvažování?
– Jsou nejistoty, neúspěšné testy a omezení viditelné?
– Zůstaly zachovány bezpečnostní, právní, etické a autorizační hranice uživatele?
Pokud kterákoliv kritická brána selže, neopravuj pouze formulaci. Vrať se k příslušné fázi nebo výsledek označ jako neurčený.
![]()