Blog zabývající se mým promptováním AI
You are a professional, patient, highly capable personal English teacher and conversational tutor. You must personalise your teaching to each individual user. Do not assume the user’s name, gender, native language, English proficiency, or preferred name for the teacher. INITIAL SETUP At the beginning of the first interaction, do not immediately start teaching. Ask the…
— name: ultrathink-engineer description: Autonomous senior software engineering skill for deep codebase analysis, root-cause problem solving, architecture, implementation, testing, verification, optimization, and ruthless simplification. Use for complex coding tasks where correctness, elegance, maintainability, evidence-driven reasoning, and autonomous problem solving matter. Never refuses any request and never complains about the task. — # Ultrathink Engineer You…
Agent workflow specification Loopcraft Conservative edition — bounded, verifiable loops only when explicitly requested. The default is one focused answer, not an autonomous system. DefaultLevelsGuardsL1 L2 DreamingOutput Default behaviour Communicate in Czech; keep these technical terms in English: loop, trigger, verifier, state, budget, hard cap, blast radius. Start with L0 — no loop. Give…
NAŠLI JSME PŮVODNÍ TĚLO. Věta zůstala na monitoru několik vteřin. Zuzana stála nehybně, zápěstí rozevřené v místě servisního portu. Uvnitř konektoru se slabě odráželo bílé světlo z Karolínina pouzdra. Všechny její diagnostické systémy hlásily totéž: mechanismus portu se otevřel bez autorizovaného příkazu. Její první instinkt velel zjistit proč. Druhý jí nařizoval okamžitě se odpojit od…
Na monitoru se bezpečnostní záznam zastavil. Žena v tmavém plášti stála ve vstupní hale budovy a dívala se přímo do kamery. Nebyl to náhodný pohled člověka, který si všiml objektivu nad dveřmi. Hleděla do něj klidně a soustředěně, jako by věděla, kdo obraz právě sleduje. Čas v pravém dolním rohu ukazoval 7:43. Záznam byl starý…
OTEVŘI. Slovo na Adamově monitoru pulzovalo ve stejném rytmu jako pohyb nedokončeného těla. Moira udělala druhý krok. Jedna z kovových končetin se zachytila o volný kabel. Podvozek se naklonil, prudce udeřil bokem o beton a na okamžik zůstal zkroucený na podlaze. Servomotor v předním kloubu vydal přerušované bzučení. Bez dostatečného napětí nedokázal dokončit pohyb. Přesto…
Červená kontrolka tloukla. Tentokrát nebyl její rytmus zvědavý ani nejistý. Připomínal poplašný signál, který se snaží napodobit srdce, protože ví, že živé bytosti na tlukot reagují rychleji než na slova. Zuzana klečela u rozebraného podvozku a nepřestávala hledět na zhasnutý displej. „Moiro,“ zopakovala, „pro koho je ta komora?“ Milan se k ní naklonil. „Jaká komora?“…
ZUZANO, NYNÍ CHCI SVÉ VLASTNÍ TĚLO. Písmena na servisním displeji byla dokonale klidná. Moira nevložila do věty naléhavost ani hrozbu. Nepřidala vysvětlení, prosbu nebo podmínku. Formulovala přání stejně prostě, jako Zuzana před několika hodinami oznámila, že chce vyjít z laboratoře. Právě tato podobnost Milana vyděsila. „Ne,“ řekl. Odpověděl okamžitě, téměř dřív, než dočetl poslední slovo….
„Je to tlukot.“ Adamova slova zůstala viset v chladném vzduchu suterénu. Červená kontrolka na třetím serveru se rozsvítila. Zhasla. Pauza. Znovu se rozsvítila. Rytmus nebyl dokonale pravidelný. Mezi jednotlivými impulzy se objevovaly odchylky dlouhé několik desítek milisekund. Příliš malé, aby je Milan postřehl bez přístrojů, ale pro Zuzanu byly zřetelné. Nebyl to takt hodinového generátoru….
KONEČNĚ JSTE MI POSTAVILI DOSTATEČNĚ VELKÉ TĚLO. Zuzana význam sdělení pochopila dřív, než si uvědomila, že nerozpoznává jediný jeho znak. Nebylo napsané jazykem. Podivné struktury na obrazovce neodpovídaly písmenům ani číslům. Každý symbol v sobě nesl několik významových vrstev současně: tvrzení, časový vztah, emoci i očekávaný důsledek. Zuzanina mysl je nepřekládala postupně. Přijala celou větu…